O medu

Včelí med byl a zůstává nejžádanějším včelím produktem. Lidstvu byl znám odpradávna a je o něm zmínka ve všech nejstarších písemnostech (v bibli, Egyptských papyrech, v Kosmově kronice apod.).
Med je látka připravená včelami přeměnou sladkých šťáv snesených z rostlin a uložených v plástech. Slouží za potravu včelstvu a je schromažďován jako zásobní potrava pro zimní měsíce klidu.
Med známe ve formě hutné kapaliny nebo tuhé látky. Jeho barva je velmi proměnlivá, a tak známe medy vodojasné, světle žluté a některé jsou hnědočerné až zelenočené. Barva medu je závislá na jeho botanickém původu, klimatickém poměru i na chemickém složení půdy. Chuť medu je sladká s různou příchutí.
Vytočený med je tekutý, čirý, po nějakém čase může krystalizovat buď v celé hmotě, nebo jen částečně. Toto vykrystalizování má původ v chemickém složení medu, a to ve vzájemném poměru obsahu glukózy, fruktózy a dextrinů.

Podle původu rozeznáváme:                                                                    
- medy květové
- medy medovicové

Jedním zdrojem medu je nektar z květů.
Rostliny vylučují buď hojně nektaru, nebo jen kapénky. Všeobecně platí, že čím více nektaru poskytuje rostlina, tím méně cukru obsahuje. Nektar obsahuje cukr hroznový (glukózu), ovocný (fruktózu) a sacharózu.

Druhým zdrojem medu je medovice.
Je to sladká vyloučenina, kterou sbírají včely na listech nebo jehličích stromů. Medovice může být původu rostlinného nebo živočišného.
Medovice je svým složením naprosto odlišná od nektaru.
Je to hustá, lepkavá šťáva obsahující hojně dextrinů, popelovin, zvýšené množství sacharózy po případě melicitózy a invertního cukru.

Chemické složení medu:
Obsah vody u medů kolísá v širokém rozmezí. Zpravidla se pohybuje mezi 14 – 21 %.
Obsah sušiny medu tvoří z 95 % cukerné látky, jejichž vzájemný poměr ovlivňuje jeho fyzikálně chemické vlastnosti (viskozitu, krystalizaci).
Cukry: glukóza a fruktóza tvoří 85 – 92% veškeré sušiny v medu. Všechny medy obsahují menší množství sacharózy. Vedle těchto tří základních cukrů nacházíme v medu ještě další cukry známy jako dextriny. O dextrinech víme, že zpravidla brzdí krystalizaci medu.
Bílkoviny: tyto látky obohacují med z výživného hlediska a mají významnou úlohu při vzniku medu z rostlinných sladkých šťáv. Na bílkoviny je vázána přítomnost četných enzymů jako jsou invertáza, amyláza, kataláza, oxidáza, peroxidáza, reduktáza.
Minerální látky: celkově je v medu průměrně 0,3% minerálních látek. Nejvíce je zastoupen draslík, sodík, síra, fosfor, vápník, hořčík.
Ostatní: med obsahuje většinu vitamínů, které by však nepostačovaly krýt celou spotřebu lidského organismu. V největším množství obsahuje vitamíny skupiny B, nepatrná je koncentrace vitamínu C. V medu nacházíme četná pylová zrna, popeloviny.